Běžecké slavnosti, týden první: Mareš, Kreisinger, Mäki, Homoláč i zavíračka v Kmotře

12. 9. 2016

Bezmála deset tisíc běžců se prohnalo minulý týden branami Running Mallu. Při příležitosti dvouzávodu Birell Grand Prix a Mattoni 1/2Maraton Ústí nad Labem jsme připravili Běžecké slavnosti plné zajímavých běžeckých setkání. Co všechno se přihodilo v prvním ze dvou týdnů?

Pondělí

Tradiční pondělní trénink běžeckého stylu se těšil nadprůměrné návštěvě. Mimo jiné kvůli tomu, že svoji účast přislíbil Leoš Mareš. Děvčata za ním přijela až ze severních Čech... Kdo nicméně čekal primadonu proslulou nošením kožichu, musel být překvapený. Z parkoviště přispěchal chlapík v keckách a modrém tričku s nápisem naznačujícím, že jenom pro sebe rozhodně neběhá.

Překvapivě ani svých pověstných vtípků Leoš dvakrát mnoho neutrousil. Prostě vyběhl, s úspěchem vyzkoušel liftink, skipink, ukázkově zakopl (i v tomto samozřejmě případě kráčelo o prvek běžecké abecedy). Při navazujícím výklusu tiše prohodil s ostatními pár slov, popovídal. Ukázal, že je „taky jenom člověk“. Načež se téměř s každým vyfotil – přece jenom je to Leoš – a už utíkal zpátky ke své káře.

Inu, pokud se Leoš přestane držet několikrát zopakovaného bonmotu, že trénink je zbytečné plýtvání silami před závodem, může platit za velice dobrého běžce.

Vlohy, došlap a ostatně i nakročeno k tomu má, ne že ne.

Úterý

Podruhé za sebou došly klíčky k šatnovým skříňkám v úterý. Zájem o rychlostní trénink s Janem Kreisingerem nás velice příjemně překvapil. Pohodový, hezký večer na letenské rovince už méně – vzhledem k Honzově povaze jsme jej čekali. A bude ještě lépe! Maratonský olympionik z Londýna s námi bude na podzim trénovat pravidelně. Především se to týká rychlostně zaměřených úterků a čtvrtků, kdy se po společném rozcvičení rozdělíme podle výkonnosti na dvě skupiny. S jednou z nich odběhá předepsané úseky, tempo či fartlek právě Honza. Desítku má pod devětadvacet minut, tomuhle borci hned tak někdo neuteče.

Středa

Tentokrát začal večer besedou. Před běžce v sále manželů Zátopkových usedla držitelka takřka kompletní řady dráhových vytrvaleckých rekordů Kristiina Mäki. Není to „jenom“ žena schopná dosáhnout cíle pětikilometrového závodu během 15:35 minuty. Kristiina prokázala i svůj bezprostřední smysl pro humor a nakonec svedla i společný výklus v tempu pomalejším o dvě minuty na kilometr, než je zvyklá. Mimochodem, při své sobotní premiéře na desetikilometrové trati v čase 34:19 nepoznala českou přemožitelku.

Čtvrtek

Dlouho očekávaná – a několikrát vynuceně odložená – chvíle nastala. Do Running Mallu dorazil pobesedovat nejenom o zkušenostech z běžecké přípravy v Keni Jiří Homoláč a zájem tomu odpovídal. V celém domě nezůstala volná jediná židle.

Ačkoliv prezentace má podle všeobecně platných zvyklostí trvat kvůli udržení pozornosti nejvýše pětačtyřicet minut, tato se protáhla o hodinu, aniž by někdo usnul či odešel. Přece jenom, běhání s Keňany je silné téma. A Jirka a jeho svébytné, suché brněnské humór jakbysmet.

„Tož, první trénink s domorodci byl zajímavý. První kilometr, dva jsme se cítili vcelku dobře. Pak už ne.“ „Vyrazili jsme si na výlet. Viděli jsme spoustu krásných věcí. Třeba v jednom jezeře se koupaly děti. A krokodýli. Prej nekoušou. Tak jsme taky jednou vlezli do vody. Krokodýli byli v pohodě, jenom o hadech nám řekli radši až pak. “ Těch perel samozřejmě bylo víc, posbírat všechny by vydalo na knížku. Anebo na opětovné pozvání Jirky, který se zkraje nového roku chystá do Afriky znovu.

Došlo i na společný výběh, byť zrovna udeřila již půl devátá večerní a Jirka se nakonec v pochopitelné snaze pošetřit nohy a svěžest ve prospěch (nakonec neúspěšného) sobotního honu za časem začínajícím dvojkou při Birell Grand Prix omluvil. Bez běhu, a v tomto případě i bez rozboru načerpaných keňských zkušeností by nicméně denní program v Running Mallu prostě nebyl komplet.

Pátek

Předvečer Birell Grand Prix každoročně představuje nával stovek až tisíců lidí směřujících do Running Mallu pro startovní číslo. A samozřejmě nesmí chybět ani nezbytná předzávodní rozcvička. Letošek nebyl výjimkou, protože běžecký dům navždy zůstane především o běhání a poslední vyladění formy pro ten který cíl se prostě počítá. Stromovka poskytla milosrdný stín pro jemné, pohodové předzávodní rozběhání, jak má být.

Sobota

Birell Grand Prix Praha - Ale ano, zazávodili jsme. A jak. Rovněž pozávodní klubová část programu v podobě posezení v tradiční „domácí“ pizzerii u Národního divadla se podařila. Salonek praskal ve švech, k jeho opuštění vyzvala účastníky s medailemi na krku teprve zavírací hodina.

A pozor, pokud se našich Běžeckých slavností týká, pořád jsme teprve v půlce. Mrkněte na náš kalendář i facebookový profil, co všechno nás ještě čeká. Uvidíme se již dnes večer!

Michal Vítů

trenér PIM Běžeckého klubu