Běžecké posvícení: Co si kdo navaří, to sní ti druzí

7. 11. 2014

Stane se to dvacátého listopadu. Pravděpodobně nebude mít tato událost tak rozsáhlé následky jako „akce“ tři dny předem a pětadvacet let tomu nazad. Nicméně i historicky první Běžecké posvícení v Running Mallu vychází z „lidu“. Lidu běžeckého, tedy přímo z vašich řad.

Ač z facebooku obyčejně vzejde vedle klepů a nedorozumění máloco duchapřítomného, ke zrodu posvícenské myšlenky vyprovokoval právě modravý profil Františka M. Tento protřelý maratonský světoběžník a gurmán tak dlouho věšel pod své jméno snímky vlastnoručně vyrobených laskomin, až v komentářích k příspěvku začaly prosvítat první závazné žádosti o recept. I ozval se jeden nejapný rejpal, že když už tady někdo v jednom kuse provokuje svým kuchařským uměním, přece se sluší předvést to veřejně.

Ochutnáš? Přines taky

František odvětil kromě souhlasného mlčení výmluvnými příslovci „kdy, kde a v kolik“. Načež se přidali další přispěvatelé s tím, že oni klidně navaří-napečou-nastrouhají taktéž. Základy nultého ročníku Běžeckého posvícení byly rázem položeny.

Zbývá objasnit onu trojslovnou otázku. Ve čtvrtek 20. listopadu. V Running Mallu. V půl sedmé večer.

Podmínky pro účast na tomto gastrosouběhu jsou lahůdkově jednoduché. Počet ochutnávajících není množstevně omezen, přinejmenším ne pro tentokrát. Platí však logické, férové pravidlo. Chceš-li se zakousnout do něčí pokroutky, přines sám k okoštování svoje oblíbené jídlo. Lhostejno, zda malé, velké, slané, sladké, mražené, smažené. V případě nutnosti lze bez problémů pokrm i ohřát.

Jedinou výjimku z pravidla vzájemnosti mají majitelé olšových rukou jako kupříkladu původce této pozvánky. Ti nosit raději nemusí nic. K doložení postačí pohledová kontrola. Přece jenom je zapotřebí předejít riziku, že se malá oslava zvrhne ve velkolepou otravu.

Abychom tomu vetkli nějaký rámec, velice pomůže, pokud na mejl vitu@pim.cz v čase dohledném potvrdíte svůj příchod. Prosím, konejte. Pokud navíc připíšete název či stručný popis vámi vytvořeného jídla, bude to dokonalé. Navíc to umožní sestavit předběžné menu.

Běhej a jez

Nicméně i vzhledem k tomu, že někteří vařící již dlouho dopředu upozorňovali na hrozbu vzniku gastroporna, nejdříve podle starého dobrého zvyku vyběhneme. Až se po návratu dočista umyjeme, všechno to... sníme.

Vyloučit nelze ani případnou volbu nejchutnějšího jídla. A vítěz... umyje nádobí...

O soutěž však v žádném případě kráčet nebude, to zase prrr. Zásadní jest se takhle hezky měsíc před Vánocemi potkat, poběhat a popovídat si o tom, co drtivou většinu z nás spojuje. Jistě, jistě, je to i náš běh, endorfíííny, maraton pod tři, bla, bla.

Ale, přátelé, ruku na břicho, pročpak taky běháme? Poměrně přesně to vystihl jeden nejmenovaný žižkovský taxikář a maratonec, který přibližně pod fotku 666. ďábelského Františkova pokrmu napsal: „Stejně vím, proč ty vlastně tak moc běháš. Aby ses mohl pořádně... najíst!“

Přeji dobré pochutnání ve čtvrtek dvacátého v Running Mallu.

Váš

Michal Vítů
trenér PIM Běžeckého klubu